Slovensko, Maďarsko, Rumunsko

tak jsme: nemohli nastartovat ve slovenských hvozdech a museli přespat na odpočívadle u silnice, kde nám v noci vběhla do auta myš a chtěla nám jíst jídlo. vypudili jsme ji!!! pak jsme jeli ke kamarádovi Radovi a jeho pse Cuně do slaměnohliněného domku ke Kokavě nad Rimavicou na samotu v lese. tam jsme taky přespali a vyjeli další den vpodvečer. 

Cuna

než jsme vyjeli Jindřich urval kliku bočních dvěří. zasmáli jsme se tomu a od té doby je naší oblíbenou písní (kde stěžejní pro nás je druhá sloka):

My pluli dál a dál
1. My pluli dál a dál v zelené lesy,
kde vlnka s vlnkou slaví své plesy.
My pluli dál a dál v zelený háj,
my pluli dál a dál v zelený háj

2.Loďka je malá vesla jsou krátký,
poplujem chlapci poplujem zpátky.
Či máme plouti dál v zelený háj?
Či máme plouti dál v zelený háj.

3.My pluli dál a dál v rákosí tmavé,
kde rybka s rybkou spolu si hraje.
My pluli dál a dál v zelený háj.
My pluli dál a dál v zelený háj.

projeli jsme celé Maďarsko (když chcete v Maďarsku do kopce musíte na most nad dálnicí) a v Rumunsku před městem Oradea se nám urvalo spojkové lanko - jeli jsme tedy hledat místo na spaní za město. ve vsi Santandrei nás staví policie (bylo už 0:30 místního času...), legitimují nás, vysvětlujeme, co máme za problém, že potřebujeme jen přespat a zítra do servisu (naštěstí jeden mluví anglicky). máme jet za nimi, jedeme a dojíždíme na fotbalové hřiště, kde prý je klid. ještě se ptáme na servis. po chvíli přemýšlení nám radí jet asi kilometr za vesnici.

druhý den hledáme servis (Jindřich bravurně zvládá jízdu bez fungujícího spojkového pedálu, s kamiony a zároveň koňskými povozy na silnici). nemůžeme servis najít. ptáme se (česko-anglicko-rumunsko-rukonožně) po cestě tří lidí, každý z nich nás pošle dál asi půl kilometru. až v jedné vsi "vulkanizer" (pneuservisář) určí správné místo (2 km zpět).

dorážíme do servisu a osvědčenou hatmatilkou se domlouváme - s jedním poskokem odjíždíme do města pro nové lanko, čekáme hodinu ve městě, vracíme se zpět. LANKO NAMONTOVÁNO!!! peníze nechtějí, dáváme jin 50 lei. odjíždíme 300 m - spojka se třepe, v motoru něco klepe. Jindřich se převléká do pracovního, lehá pod auto a vyzkoumává, že lanko tře o hřídel kola (asi je to hřídel) a dedukcí určuje, že spojka je v prdeli.

vracíme se do servisu. vysvětlujeme problém. servisák volá slovenskému kamarádovi, aby se s námi domluvil lépe. zjišťujeme, co už víme - spojka kaput, ale můžeme i tak jet dál. lanko ukotveno a vyrážíme.

pauzu si děláme u vodních nádrží nad úrovní terénu (Crisul Repede u Lugasu de Jos) a kolem desáté hledáme místo ke spaní - to nacházíme asi 2 km od hlavní silnice (mezi Capusu Mare a Gilau) na kopci, kam jsme vyjeli po serpentýnité hliněné cestě lesem. bečí tu ovce a zvoní jim zvonce. ještě kolem jedenácté si jde Jindřich obhlédnout terén. já už ležím. najednou se ozve štěkot psů. jsou aspoň tři a nezní jako malí raťafáci. Jindřich stále nejde. koukám z auta ven. najednou vidím běžet dva veliké štěkající psy. přibíhá i Jindřich, skáče do auta a bouchne dveřmi. uf...po chvíli štěkání doznívá. jeden ze psů se však k autu v pravidelných intervalech vrací celou noc - naposledy slyším, jak čmuchá k autu a pak už je klid. rámo máme označkovaný nárazník a zadní kolo.

hned pod smrčkem ovce se psy

den strávíme na místě a uklízíme, přerovnáváme. Jindřich zprovozňuje vodu k umyvadlu. večer se jdeme projít a při návratu k autu se seznamujeme se psy a jejich pánem - já v autě nejdřív vyděšená, Jindřich venku nastavuje ruku k očuchání. psi vrtí ocasy. přespáváme ještě na místě.

další den jsme odjeli dál - našli tři přehrady a u poslední přespali (Lacul Tarnita).

koníček na řetízkovém kolotoči  v Gilau

večer u Lacul Tarnita

teď jsme v Sighisoaře - turisti, žebrající cikánek, fotky ještě nemáme :-)