cestacil

ten den, co jsme vyjeli z Todry nebyl náš přesun dlouhý, protože jsme vyjeli až odpoledne, a tak jsme po pár hodinách cesty další "zemí nikoho", polopouštní planinou, ohraničenou krásně barevnými kopci, dojeli k jezeru, kde jsme našli místo na přespání. jednou ze známek civilizace byly sloupy vedení a brány kolem silnice oddělující pravděpodobně územní celky a taky občasné zřícené stavby v okolí cesty (Cecil je ten malý bílý flek uprostřed fotky) když jsme dojeli k jezeru a parkovali vedle zchátralého vodojemu, byla už tma a poblíž svítila ještě dvě obytná auta (aplikace P4N nezklame; často přemýšlíme, jestli by nám bez ní nebylo lépe, tak nějak dobrodružněji...). další den se budíme do slunečného bezmračna. ráno nám zpříjemní hladkosrstá skorochrtice s plachým výrazem a protáhlým čenichem - fenkoliška. ale zase jsem smutná, poněvač máme už jen pár mlsků. tak ji alespoň drbu pro radost, snad i její. potom ale naštěstí přijede ještě skupina středověkých bojovní