Przemysl (Přemyšl)

do Přemyšlu jsme přijeli oba celkem schvácení a unavení (i když cesta trvala asi půl hodiny...). nakoupili jsme, sehnali vodu na benzince a pak jsme se chvíli motali v jednosměrkách a uzavírkách. vůbec ty křižovatky v Přemyšlu byly dost zmatené. naštěstí jsme měli již vybrané místo, kde jsme chtěli spát - malinké parkoviště pod Tatarským kopcem. bylo to pěkné místečko (na to, že to bylo ve městě), akorát se tam sjížděla tak porůznu auta, takže tam nebyl klid. ale zase tam každý večer přijeli policisti, takže jsme byli v klidu ohledně toho, že tam jsme.

zelený vršek jest kopiec Tatarski

bezva toyky s papírem i tekoucí vodou na ruce :-)

první odpoledne v Přemyšlu jsme se odvážili vyjít na procházku (asi tak 2 km ) na Tatarský kopec (to byla fuška) a kolem něho (v našem stavu únavné, ale nepršelo :-). viděli jsme výhled na město, sochu Krista s křížem za zády, sedačkovou lanovku ke sjezdovce, bránu z pozůstatku opevnění města. 

vpravo dole Rocky Cecil na "našem místě"

Ježíš žehná šedým mrakům

znaveni z "velké" tůry jsme zalezli zase do auta, abychom se ohřáli. to se ještě povedlo, ale v noci Jindřich zjistil, že nám došel plyn na topení. potřebovali jsme se ale ještě dokurýrovat, většinu dne jsme tedy vždycky trávili v Cecilovi nabalení jak pumpy (ve dne i v noci). a když jsme nebyli nabalení jak pumpy uvnitř, tak jsme byli nabalení jak pumpy venku, kde povětšinou ještě pršelo. každý den jsme se autem vydávali do města (být zdraví, jedem na kole) objevovat krásy sakrální a vojenské architektury. 

U Szweika

Přemyšl jako polské město oplývá mnoha kostely a jako největší pevnost Rakouska-Uherska mnoha pozůstatky opevnění. kdyby byl Jindřich zdravý jistě bychom ty pozůstatky všechny museli vidět. takhle jsme viděli jenom zlomek. ale zato jsme se odvážili poslední den v Přemyšlu vyjet až k hranicím s Ukrajinou (10 km) a tam prolezli pevnost Salis-Soglio. Jindřichovi už otrnulo, takže nadšeně prozkoumával různá zákoutí. přemýšlel co kde, proč, nač a jak to vůbec fungovalo. pro mě to bylo neobvykle zajímavé, ale ponuré místo, ze kterého jsem musela při padajícím soumraku a dešti doslova utéct.

2. brána do pevnosti Salis-Soglio

z kostelů jsme v Přemyšlu viděli ty v centru včetně archikatedraly. a pak ty, ke kterým jsme jezdili vždy večer, abychom Rockyho Cecila trochu zahřáli na noc (takhle jsme viděli tři). nikdy mě nenapadlo, kolik je v Polsku kostelů a kolik nových...a každý se odlišuje od toho předchozího. kostely jsme v Přemyšlu viděli za tmy nebo šera a deště, takže fotodokumentace chybí.

zato fotodokumentace našich kulinářských zážitků je široká, poněvač jsme se rozhodli ochutnat něco z místní kychyně. chtěla jsem vědět, jaký je žurek (polévka s žitným kváskem), a tak jsem našla restauraci u Dominikánů, kde bylo sice prostředí poněkud zvláštní (nebo spíš klasické pro restauraci, co se snaží o hogofogo-elegantně-snobský styl), ale jídlo dobré (k žurku jsme měli ještě jedny pirožky se špenátem a sýrem)

žurek (z mého výrazu je vidět nadšení z něčeho teplého po propršeném bloudění v zámeckém parku)

pirožky (z Jindřichova výrazu je vidět soustředění při pózování fotografovi, který fotí pomalu)

v neděli jsme se šli ohřát po návštěvě pevnosti Salis-Soglio (já se šla i uklidnit a spravit si náladu z tíhy prostředí pevnosti) do restaurace C. K. Monarchie. už při vchodu nás uvítal číšník, který naprosto zapadal do stylu monarchie. bylo to tam celkově moc příjemné, i hudba ladila. my tam tolik neladili, ale zase jsme se dobře naladili a najedli česnekové polévky Szweika, gulášové polévky stylu maďarského, golabků (závitky zelných listů plněné bramborovým těstem) s houbovou omáčkou a maczanki galicyjske po krakowsku. takové to bylo vynikající (ozvěny zelí a cibule byly ve vzduchu ještě další den).

C. K. Monarchie (Jindřichův výraz značí snahu zapadnout do prostředí) 

tohle všechno nás tak nějak vyléčilo. nakonec sem musím dát ještě naše kulinářské snažení. kombinaci vymyslel Jindřich a já zhmotnila jeho přání.

pečený lilek s rýží a houbovo-sýrovou omáčkou

teď píšu vedle hřbitova a klášteru Františkánů v Kalwarii Paclawske. hraje mi k tomu Radio Marya - modlitby na přání, modlitby v éteru. 

Zdrowaś Mario , łaskiś pełna, Pan z Tobą, błogosławiona Tyś między niewiastami, i błogosławiony owoc żywota Twojego, Jezu .
Święta Mario , Matko Boża, módl się za nami grzesznymi, teraz i w godzinę śmierci naszej. Amen.