ruiny kláštera v Zagórz



odpoledne 7. září jsme zastavili na parkovišti před římsko-katolickým kostelíkem (měli tam ještě řecko-katolický a pravoslavný) a vydali se na cestu k ruinám klášteru. po cestě jsme potkali zase Jana Pavla a taky studnu (kde jsme další den načepovali vodu). cesta byla lemována nejprve přikázáními vytesanými do kamenů. a pak křížovou cestou, kde každé zastavení vytvořil někdo jiný (povětšinou dřevěné sochy), a různí lidé se také starali o místa těchto zastavení (krásně upravená místa plná květin).
zastavení druhé - Ježíš přijímá kříž
klášter byl krásný a rozlehlý. uprostřed areálu socha Marie s Jéžiškem. potkali jsme tam kočku, psa, děti i zájezd. strávili jsme tam hodně času, a tak jsme pak do tmy objížděli místní uličky a silničky, abychom našli místo na spaní - v této části Polska je to opravdu zapeklité, protože to tu je jako jedna někončící vesnice, a tak je těžké sehnat nějaké pěkné místečko. ale trpělivost přináší růže, a tak se nám to vždy povede, jak to nejlépe jde.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Transfagarašská magistrála - spaní a cesta dál

Obrázek
ráno 26. června 2017 bylo překrásné. sice jsem se večer bála vyjít dál než dva metry od auta kvůli strachu, že přijde medvěd. taky mě trochu zneklidnilo, tak jako každý večer, že si Jindřich, tak jako každý večer, přichystal polní rýček a sekyrku, kdyby se na nás někdo dobýval. ale v noci jsem spala klidně, protože se, i přes moje obavy, žádný medvěd k nám do Rockyho nedobýval. spali jsme nad vodopádem, takže vedle nás tekl průzračně čistý a ledový horský potok. vůbec tak nějak po té hoře všude tekla voda - kde se tam nahoře asi bere??? :-O  spali jsme taky hned vedle silnice a nad námi bylo odpočívadlo, kde zastavovali motorkáři a auta, aby se lidé mohli pokochat výhledem a smočit se v potoce. z aut vystupovali postarší manželské páry, rodinky s dětmi, křehké ženy v šatičkách s muži jimž se pod tričky rýsovaly svaly. tito silní mužové pózovali na kamenech nad potokem v pozici - "já jsem nejsilnější na světě" (tuto pozici můžete vidět níže na fotce). pak sestoupili k p...
Další informace

Transfagarašská magistrála - začátek

Obrázek
jak jsme se blížili k horám, bylo nám čím dál tím jasnější, že se opravdu musíme jednoho čtyřicetilitrového barelu vody zbavit, abychom Cecilka nepřetěžovali. tak jsme si zastavili v prvních, ještě mírných, serpentýnách  na odpočívadle u silnice a dali si příjemnou studenou sprchu. a už nebylo vedro :-)   pak cesta nahoru kolem malého vodopádu, kde jsme nasáli první doušek čerstvého vzduchu. na prvním možném zastavení jsme se prvně pokochali výhledem dolů. a podruhé jsme se pokochali pohledem dolů. a u tohohle obrněného obytňáku (rulota fortificata;-) - ne tak se to doopravdy neřekne) jsme se rozhodli přespat. a po celém tom krásném dni jsme si dali pívo na dobrou noc a tohle se stalo 25. června 2017
Další informace

aktuální poloha (25. března 2018)

Obrázek
foceno přes zatemňující fólii, houpeme se moc na to, abych šla ven jedeme z Afriky, jedeme do Evropy Maroko máme za zády a smutníme za muži v džilabách, bláznivých řidičích, všech co nosí pantofle, tajinech a kuskusech, marockym berberskym čaji. jednou se vrátíme a snad to tam bude pořád tak fajn :-)
Další informace